Včelařská konference

Zdravím všechny,

Opatrně, ať to nevyjde. Jinak možností je více, ale i tak nemusí vyjít.
Myšleno jiné zdroje odkupu půdy, resp. pronájmu (před odkupem). Je možno
kupovat od obcí a měst, od Pozemkového fondu ČR (zde nejdříve pronájem a pak
možná odkup). Ale vše má své pro a proti. Soukromník nemusí prodat, ani obec
či město, ale hlavně může šponovat cenu (po výrocích Gandaloviče lidé mají
představu, že dostanou za zemědělskou půdu 250 Kč/m2). PF ČR zase požaduje
vlastnictví 10 ha nebo hospodaření na 10 ha (což je pro mnohé
nerealizovatelné), atd. Ale to je na dlouhé vysvětlování. Pohybuji se kolem
této problematiky, takže když tak na mail přímo.

       Á propos cena 3 Kč/m2, je dnes snad už jen pohádkou. Resp. je možné
ji dosáhnout snad jen koupí přes PF ČR. :-) Jinak ceny se mohou pohybovat
různě, ale ten rozptyl je opravdu větší odhaduji někde mezi 5 - 50 Kč/m2 (u
té horní hranice se jedná o pozemky označované jako ostatní plocha a nebo u
obcí či měst). Stavební parcely už jsou úplně někde jinde. :-)

       Hezký nový týden a dobré zazimování všem

              Marek

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of emca
emca
Sent: Thursday, October 23, 2008 1:42 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: zemědělská půda

Roman (88.101.87.87) --- 23. 10. 2008
Re: Zemedelska puda (32100) (32103) (32104) (32108)
Mam jeste otazku k ziskani pudy, respektive k jejimu odkupu. Momentalne mam
v planu odkoupit pudu od soukrome osoby, ale co kdyz tato osoba ji nebude
ochotna prodat? Mam jeste nejake jine moznosti?

----------------------------------------------------------------------------
----------------------------------------------------------------------------
------------------
Tedy jiná možnost v této době není,to bylo za socialismu,kdy bylo možno
lidem vyvlastnit pozemky,byl na to § 50 a byl hojně využíván pro ty,co
nešlapali v brázdě.Proto také tolik následných restitucí.Ale svitá naděje,po
posledních volbách do krajů jasně zvítězila soc.dem.celá oranžová.A jak má
oranžová barva daleko k rudé ? Takže Romane posečkejte chvíli a třeba i ten
Váš sen se může v budoucnosti splnit.

Páni, toto vaše nadšenie o založení včelieho raja pre svoje včely, je len utópiou a spôsob ako sa zbaviť peňazí. V chotári každej obci je ešte aj teraz toľko možností (istotne viac ako v minulosti, pôda leží úhorom a zarastá náletovými drevinami) na využitie voľnej výsadby hlavne peľodajných kríkov, ktorými naozaj môžete splniť svoj sen, ktorý vami lomcuje. Toto sa snažím už 52 rokov aj ja a môžem potvrdiť, že to význam má, hlavne využiť vlastnosti drieňa, rakyty a vŕb, prvé dva kríky sa dajú úspešne vysadiť v okolí včelnice a vŕby popri potokov, istotne nejaký potôčik tečie i cez vašu dedinu alebo v jej blíkosti.

Ak si chcete rozdať a zlepšiť nektárovú pašu tak sa vrhnite na agát, je to nezničiteľný strom, ďalšie rozšírenie si zabezpečí sám, cez rozšírenú koreňovú sústavu, dá sa vysadiť čo do množstva dopestovanými sadenicami doma vypestovaných so semien. Ak máte záujem môžem Vám poradiť spôsob získania sadeníc.
Jeho nektárová výdatnosť je unikátna, hlavne na hlbších pôdach, rumunské pramene hovoria o dobrej znáške až 24 včelstiev z 1 ha.

Čo sa týka lipy, ktorú tak ako u vás tak i nás ZO uprednostňujú je jej nektárodajnosť pomerne a prekvapivo slabá (výdatnešia znáška z nej býva z medovice, ktorá sa sem tam na nej vyskytuje), literatúra udáva, že pri dobrých meteorologických podmienkach má 5 včelstiev šancu doniesť z 1 ha porastu líp vysadených v spone 10x10m (t.j. 100 líp) max.20 kg lipového medu. Môže si ZO alebo aj sám včelár kúpiť 1 ha pôdy a vysadiť na nej lipy (sadenice sú drahé)? treba si uvedomiť, že na tieto lipy budú nalietavať aj včely iných včelárov z väčších vzdialeností a vaša šanca na zisk medu bude nulová.
Dobré znášky môže zabezpečiť len prebytok zdrojov nektáru ako je npr. repka, ale môže si včelár dovoliť vysiať min. 20 ha?

Akát potřebuje v době květu v polovině května poměrně vysoké teploty. Jak je
v noci teplota pod asi 10 st C, jsou květy akátu poškozeny a už nemedují. U
nás - severní Morava kvůli tomu meduje akát jen jednou zhruba za 3 - 5 let.
Kromě toho akát je čím dále více považován za invazivní rostlinu, která svým
působením snižuje biodiverzitu stanoviště. Vysazování akátu někde bez
povolení by tak mohlo znamenat i docela problémy. Co se týká líp, u nás je
to menšinový strom a stále ubývá, před takovými 20 - 30 lety u nás nebývalo
v doletu více než 100 - 200 vzrostlých lip a z toho bývala snůška pro
několik desítek včelstev. Byly roky, kdy to bylo pár kilo i roky, kdy
medníky byly během pár dnů plné. Uváděných jen 20 kilo ze 100 vzrostlých
kvetoucích lip je evidentní nesmysl. To by ani včelám nestalo za to na
kvetoucí lípy létat a to jsem ještě nezažil. Jedině snad na stanovišti
extrémně pro lípu nevhodném. To už ale musí každý sám, když chce rozšiřovat
včelí pastvu, projít okolí a podívat se, jak co meduje. Když v okolí lípa
nebo akát nemeduje, tak je prostě nesázet, i když podle knih je to třeba
významná včelařská rostlina.

R. Polášek
8,51
----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 27, 2008 8:14 AM
Subject: Re: zemědělská půda


> Páni, toto vaše nadšenie o založení včelieho raja pre svoje včely, je len
> utópiou a spôsob ako sa zbaviť peňazí. V chotári každej obci je ešte aj
> teraz toľko možností (istotne viac ako v minulosti, pôda leží úhorom a
> zarastá náletovými drevinami) na využitie voľnej výsadby hlavne
peľodajných
> kríkov, ktorými naozaj môžete splniť svoj sen, ktorý vami lomcuje. Toto sa
> snažím už 52 rokov aj ja a môžem potvrdiť, že to význam má, hlavne využiť
> vlastnosti drieňa, rakyty a vŕb, prvé dva kríky sa dajú úspešne vysadiť v
> okolí včelnice a vŕby popri potokov, istotne nejaký potôčik tečie i cez
> vašu dedinu alebo v jej blíkosti.
>
> Ak si chcete rozdať a zlepšiť nektárovú pašu tak sa vrhnite na agát, je
to
> nezničiteľný strom, ďalšie rozšírenie si zabezpečí sám, cez rozšírenú
> koreňovú sústavu, dá sa vysadiť čo do množstva dopestovanými sadenicami
> doma vypestovaných so semien. Ak máte záujem môžem Vám poradiť spôsob
> získania sadeníc.
> Jeho nektárová výdatnosť je unikátna, hlavne na hlbších pôdach, rumunské
> pramene hovoria o dobrej znáške až 24 včelstiev z 1 ha.
>
> Čo sa týka lipy, ktorú tak ako u vás tak i nás ZO uprednostňujú je jej
> nektárodajnosť pomerne a prekvapivo slabá (výdatnešia znáška z nej býva z
> medovice, ktorá sa sem tam na nej vyskytuje), literatúra udáva, že pri
> dobrých meteorologických podmienkach má 5 včelstiev šancu doniesť z 1 ha
> porastu líp vysadených v spone 10x10m (t.j. 100 líp) max.20 kg lipového
> medu. Môže si ZO alebo aj sám včelár kúpiť 1 ha pôdy a vysadiť na nej lipy
> (sadenice sú drahé)? treba si uvedomiť, že na tieto lipy budú nalietavať
aj
> včely iných včelárov z väčších vzdialeností a vaša šanca na zisk medu bude
> nulová.
> Dobré znášky môže zabezpečiť len prebytok zdrojov nektáru ako je npr.
> repka, ale môže si včelár dovoliť vysiať min. 20 ha?

Uváděných jen 20 kilo ze 100 vzrostlých kvetoucích lip je evidentní nesmysl.
--------------------------------------------------------------

Ak si myslíte, že oficiálna štúdia o mednatosti kvetov rastlín a stromov je mezmysel, potom k tomu nemám čo doložiť.


Myslíte si, že u nás lipy nekvitnú? Aj tento rok nič nedali a podmienky boli na medovanie dobré.

To že v úľoch sa objaví med ešt neznamená, že bol donesený z líp. Pravý pôvod medu dokáže určiť len peľový rozbor medu. Je rozdiel si to myslieť, že asi, ale ete to pravda nemusí byť
------------------------------------------------------------

Akát potřebuje v době květu v polovině května poměrně vysoké teploty. Jak je v noci teplota pod asi 10 st C, jsou květy akátu poškozeny a už nemedují
------------------------------------------------------------

O agáte niečo viem, u mňa je agát základom každoročného dobrého výnosu, kde sa pozriete všade ho vidíte. Agát je už dlho nie invázny strom, dokonca ho pestovali a vysádzali a biodiverzitu nikde nenarušil, musel sa prispôsobiť. Ešte stále je dostatok miesta aj pre agát, opustené pieskovištia, hliniská a lomy, toé všetko sa dá vysadiť. Agát prináša úrodu aj keď sa vyskytuje v menších enklávach npr. 20-30 stromov .

Kvitnutie agáta začína prevážne len od 20.5 i keď som zažil kvitnutie aj 12.5 jeho kvitnutie v priemere končí tak 6.6. Agát naopak poskytuje dobrú znášku už pri 18˚C a ideálna je tak okolo 26˚C, ak sa teplota zvyšuje nad 30˚C, okamžite sa to prejaví nižším denným prínosom, pretože jeho súkvetei rýchlo vyschýna.
10˚C nezapríčiňuje poškodenie kvetov, len spomalí jeho medovanie v ranných hodinách, ale ako stúpa teplota včley hojne navštevujú jeho súkvetia.
Ak chcete vedieť kedy agát nemenuje, býva to vtedy, keď sa vyskytnú v čase jeho pučenia (od chvíle keď sa kryt puku čo i len trochu otvorí), nočné mrazy pod nulou od -1˚C a viac zničí puk vetvičky s ňou i súkvetie. P10 dňoch začnú puky remontovať a kvety agátu sa ešte môžu objaviť a aj zamedovať, hovoríme tomu "druhý agát". Ak nočné teploty v čase rašenia listov sú pod -3˚C a viac stupňov, dochádza k celkovému vyradeniu agáta a v ten rok už nekvitne, až na vyššie polohy. U mňa to býva častejšie (za 25 ne tomto stanovišti nebol agát totálne poškodený 3-4 krát. Ale i vtedy včely niečo priniesli z vyšších polôh kde neboli prízemné mrazy.
Čo bráni včelám priniesť nektár z agátu je extra vysoké teploty, zamračená obloha k tomu dážď a hlavne silnejším vietor, často sa negatívne prejavia silné búrky s víchricou.

To je tak v kocke o najlepšej medodajnom strome, ktorý poskytuje u nás druhý najkvalitnejší med, ktorý ja označujem "Princ medov", kráľom medov je u nás med jedle bielej.

musím souhlasit

,měl sem čistý lipový med jednou-byl žlutý jak olej lehounce do zelena ,řídký,nekrystalizoval ,zákazníci ho moc nechtěli protože byl fakt přehnaně lipově aromatický,nebo zase chtěli jen ten.... a ty ostatní prostě většinou jsou jen s lípou

akát se u nás rovná počasí, špatný počasí -špatnej akát,je to jak s merunkama....je to trochu hazard kočovat na akát kterej nebude,takže pokud ho nemáte u baráku tak žádnej šolich...jinak trochu jeho každej rok jen sem tam některej rok ho tu na hané vytáčíme,na jihu třeba na hodonínsku ,břeclavsku ,znojemsku ,UH to už je šolich a dá se s tím počítat(tam kde roste víno) ale tam se dost bojuje s morem ,...

>>jednou-byl žlutý jak olej lehounce do zelena<<
Tento popis sedí tak akorát na akát

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: zem?d?lsk? p?da
> Datum: 27.10.2008 13:02:09
> ----------------------------------------
> musím souhlasit
>
> ,měl sem čistý lipový med jednou-byl žlutý jak olej lehounce do zelena
> ,řídký,nekrystalizoval ,zákazníci ho moc nechtěli protože byl fakt přehnaně
> lipově aromatický,nebo zase chtěli jen ten.... a ty ostatní prostě většinou
> jsou jen s lípou
>
> akát se u nás rovná počasí, špatný počasí -špatnej akát,je to jak s
> merunkama....je to trochu hazard kočovat na akát kterej nebude,takže
> pokud ho nemáte u baráku tak žádnej šolich...jinak trochu jeho každej rok
> jen sem tam některej rok ho tu na hané vytáčíme,na jihu třeba na hodonínsku
> ,břeclavsku ,znojemsku ,UH to už je šolich a dá se s tím počítat(tam kde
> roste víno) ale tam se dost bojuje s morem ,...
>
>
>

Čistě květový lipový med je taky takový. Co jsem viděl akátový med,
připadal mi více do zelena se žlutým nádechem. Lipový je více do citrónově
žluta s nazelenalým nádechem. Ale aby včely takový donesly, musí být
důsledně vyřazena jakákoliv medovice, po celou dobu květu lip musí být každý
třetí, čtvrtý den prudký déšť, bouřky a vítr.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 27, 2008 3:27 PM
Subject: Re: zem?d?lsk? p?da


>>jednou-byl žlutý jak olej lehounce do zelena<<
Tento popis sedí tak akorát na akát

Pepan

ano,svatá pravda,žlutýj jak světlý rostl.olej s lehounce nazelenalým nádechem -aroma vás přesvědčí ,tento med z každýho čaje udělá lipový,včelstva jsou pod obrovskou lípou a tento med byl pouze jednou,možná i za podmínek jak zde zminujete....

No nevím. nechci se nějak hádat. Jenom vím, že u nás akát typicky probíhá
tak, že když přijdou chladné noci po rozkvětu, květy nahnědnou, jakoby jsou
spálené a snůška veškerá žádná. Typicky to je období, kdy je nad Čechami
tlaková výše, je jasno a nám tady na severní Moravu fouká větřík odněkud ze
severu z Polska. A zkušenosti s lípou jsou tady prokazatelně takové, že z
nich snůška je a podstatně vyšší než 20 kilo ze 100 vzrostlých stromů. Lípy
nejsou tak vydatné jak javor klen nebo řepka, ale jedna z hlavních snůšek to
tady u nás je. Lípový med je vlastně dvojí, když je vhodné počasí pro
medovici, je lípový med spíše medovicový tmavý krystalizující pomalu v
měkkou hmotu podobnou jako pastovaný med a s jemnou lípovou vůní a chutí,
když počasí na medovici vhodné není, třeba přijdou nárazové silné přeháňky a
bouřky, je lípový med bělavý až slabě citrónově nažloutlý, s ostřejší
lipovou vůní a chutí až jakoby přecházející do mátové a bez pastování
krystaluje po nějaké době na velice tvrdou obtížně ukrajitelnou bílou hmotu.
V posledním desetiletí se ale buď producentům medovice příliš nedaří ( že
by následek invaze azijských slunéček?) nebo se prosadily ty včelí linie,
co medovici sbírají málo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 27, 2008 12:36 PM
Subject: Re: zemědělská půda


> Uváděných jen 20 kilo ze 100 vzrostlých kvetoucích lip je evidentní
> nesmysl.
> --------------------------------------------------------------
>
> Ak si myslíte, že oficiálna štúdia o mednatosti kvetov rastlín a stromov
je
> mezmysel, potom k tomu nemám čo doložiť.
>
>
> Myslíte si, že u nás lipy nekvitnú? Aj tento rok nič nedali a podmienky
> boli na medovanie dobré.
>
> To že v úľoch sa objaví med ešt neznamená, že bol donesený z líp. Pravý
> pôvod medu dokáže určiť len peľový rozbor medu. Je rozdiel si to myslieť,
> že asi, ale ete to pravda nemusí byť
> ------------------------------------------------------------
>
> Akát potřebuje v době květu v polovině května poměrně vysoké teploty. Jak
> je v noci teplota pod asi 10 st C, jsou květy akátu poškozeny a už
nemedují
> ------------------------------------------------------------
>
> O agáte niečo viem, u mňa je agát základom každoročného dobrého výnosu,
kde
> sa pozriete všade ho vidíte. Agát je už dlho nie invázny strom, dokonca ho
> pestovali a vysádzali a biodiverzitu nikde nenarušil, musel sa
prispôsobiť.
> Ešte stále je dostatok miesta aj pre agát, opustené pieskovištia, hliniská
> a lomy, toé všetko sa dá vysadiť. Agát prináša úrodu aj keď sa vyskytuje v
> menších enklávach npr. 20-30 stromov .
>
> Kvitnutie agáta začína prevážne len od 20.5 i keď som zažil kvitnutie aj
> 12.5 jeho kvitnutie v priemere končí tak 6.6. Agát naopak poskytuje dobrú
> znášku už pri 18&#730;C a ideálna je tak okolo 26&#730;C, ak sa teplota
> zvyšuje nad 30&#730;C, okamžite sa to prejaví nižším denným prínosom,
> pretože jeho súkvetei rýchlo vyschýna.
> 10&#730;C nezapríčiňuje poškodenie kvetov, len spomalí jeho medovanie v
> ranných hodinách, ale ako stúpa teplota včley hojne navštevujú jeho
> súkvetia.
> Ak chcete vedieť kedy agát nemenuje, býva to vtedy, keď sa vyskytnú v
čase
> jeho pučenia (od chvíle keď sa kryt puku čo i len trochu otvorí), nočné
> mrazy pod nulou od -1&#730;C a viac zničí puk vetvičky s ňou i súkvetie.
> P10 dňoch začnú puky remontovať a kvety agátu sa ešte môžu objaviť a aj
> zamedovať, hovoríme tomu "druhý agát". Ak nočné teploty v čase rašenia
> listov sú pod -3&#730;C a viac stupňov, dochádza k celkovému vyradeniu
> agáta a v ten rok už nekvitne, až na vyššie polohy. U mňa to býva
častejšie
> (za 25 ne tomto stanovišti nebol agát totálne poškodený 3-4 krát. Ale i
> vtedy včely niečo priniesli z vyšších polôh kde neboli prízemné mrazy.
> Čo bráni včelám priniesť nektár z agátu je extra vysoké teploty,
zamračená
> obloha k tomu dážď a hlavne silnejším vietor, často sa negatívne prejavia
> silné búrky s víchricou.
>
> To je tak v kocke o najlepšej medodajnom strome, ktorý poskytuje u nás
> druhý najkvalitnejší med, ktorý ja označujem "Princ medov", kráľom medov
je
> u nás med jedle bielej.

Utopie? Kazdy mame jiny nazor a to je dobre. Podle mne je zas lepsi
vynalozit financni castku, at uz vetsi ci mensi na nakup pudy, nez nahodile
sazet at uz vrby, akaty atd. po okoli. Kazdy zijeme v jine oblasti. Bohuzel
okoli vcelnice je vcelku udrzovane (umistena v mladem borovem lese, kde
dokola je oplocenka a nasazeny smes stromku, smiseny les, tady vidim moznost
v pozdejsim dosazenim rostlin vhodnych pro vcely). Jak uz naznacil Radim,
nekde je akat povazovan za plevel, bohuzel mam tu smulu, ze je to i zde, cca
5 let zpet byl systematicky nicen. Nebylo ho v okoli mnoho, ale dobra psovi
mucha :]. Bohuzel, potok mam trosku vzdalenejsi, ale take zde byvalo bezne,
ze cele porosty vrb byly pokaceny. Proto se snazim vsadit na jistotu,
jistotu vlastni pudy. Nerikam, ze tato puda bude osazena jenom drevinami pro
vcely, ale i pro nas.

2008/10/27 A.Turčáni <anton.turcani/=/gmail.com>

> Páni, toto vaše nadšenie o založení včelieho raja pre svoje včely, je len
> utópiou a spôsob ako sa zbaviť peňazí. V chotári každej obci je ešte aj
> teraz toľko možností (istotne viac ako v minulosti, pôda leží úhorom a
> zarastá náletovými drevinami) na využitie voľnej výsadby hlavne peľodajných
> kríkov, ktorými naozaj môžete splniť svoj sen, ktorý vami lomcuje. Toto sa
> snažím už 52 rokov aj ja a môžem potvrdiť, že to význam má, hlavne využiť
> vlastnosti drieňa, rakyty a vŕb, prvé dva kríky sa dajú úspešne vysadiť v
> okolí včelnice a vŕby popri potokov, istotne nejaký potôčik tečie i cez
> vašu dedinu alebo v jej blíkosti.
>
> Ak si chcete rozdať a zlepšiť nektárovú pašu tak sa vrhnite na agát, je to
> nezničiteľný strom, ďalšie rozšírenie si zabezpečí sám, cez rozšírenú
> koreňovú sústavu, dá sa vysadiť čo do množstva dopestovanými sadenicami
> doma vypestovaných so semien. Ak máte záujem môžem Vám poradiť spôsob
> získania sadeníc.
> Jeho nektárová výdatnosť je unikátna, hlavne na hlbších pôdach, rumunské
> pramene hovoria o dobrej znáške až 24 včelstiev z 1 ha.
>
> Čo sa týka lipy, ktorú tak ako u vás tak i nás ZO uprednostňujú je jej
> nektárodajnosť pomerne a prekvapivo slabá (výdatnešia znáška z nej býva z
> medovice, ktorá sa sem tam na nej vyskytuje), literatúra udáva, že pri
> dobrých meteorologických podmienkach má 5 včelstiev šancu doniesť z 1 ha
> porastu líp vysadených v spone 10x10m (t.j. 100 líp) max.20 kg lipového
> medu. Môže si ZO alebo aj sám včelár kúpiť 1 ha pôdy a vysadiť na nej lipy
> (sadenice sú drahé)? treba si uvedomiť, že na tieto lipy budú nalietavať aj
> včely iných včelárov z väčších vzdialeností a vaša šanca na zisk medu bude
> nulová.
> Dobré znášky môže zabezpečiť len prebytok zdrojov nektáru ako je npr.
> repka, ale môže si včelár dovoliť vysiať min. 20 ha?
>

Tiez sa priklanam k nazoru p.Turcaniho, radsej vysadim agat ako lipu. Tu v nasich koncinach je velky sad lip malolistych konkretne nad dedinou Rudnik, 35 km od Kosic cca 60 ks 100 rocnych lip, ale znaska bola tak 2 - 3 kg na jednu rodinu.
V minulom roku sme objednali z Ciech vrbu trojmuznu 80 odrezkov a teraz na jar sme ich vysadili, Ozaj ta vyselektovana vrba kvitne po cely rok.
Michal Senican
< ------------ Pôvodná správa ------------
< Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
< Predmet: Re: zem?d?lsk? p?da
< Dátum: 27.10.2008 08:14:42
< ----------------------------------------
< Páni, toto vaše nadšenie o založení včelieho raja pre svoje včely, je len
< utópiou a spôsob ako sa zbaviť peňazí. V chotári každej obci je ešte aj
< teraz toľko možností (istotne viac ako v minulosti, pôda leží úhorom a
< zarastá náletovými drevinami) na využitie voľnej výsadby hlavne peľodajných
< kríkov, ktorými naozaj môžete splniť svoj sen, ktorý vami lomcuje. Toto sa
< snažím už 52 rokov aj ja a môžem potvrdiť, že to význam má, hlavne využiť
< vlastnosti drieňa, rakyty a vŕb, prvé dva kríky sa dajú úspešne vysadiť v
< okolí včelnice a vŕby popri potokov, istotne nejaký potôčik tečie i cez
< vašu dedinu alebo v jej blíkosti.
<
< Ak si chcete rozdať a zlepšiť nektárovú pašu tak sa vrhnite na agát, je to
< nezničiteľný strom, ďalšie rozšírenie si zabezpečí sám, cez rozšírenú
< koreňovú sústavu, dá sa vysadiť čo do množstva dopestovanými sadenicami
< doma vypestovaných so semien. Ak máte záujem môžem Vám poradiť spôsob
< získania sadeníc.
< Jeho nektárová výdatnosť je unikátna, hlavne na hlbších pôdach, rumunské
< pramene hovoria o dobrej znáške až 24 včelstiev z 1 ha.
<
< Čo sa týka lipy, ktorú tak ako u vás tak i nás ZO uprednostňujú je jej
< nektárodajnosť pomerne a prekvapivo slabá (výdatnešia znáška z nej býva z
< medovice, ktorá sa sem tam na nej vyskytuje), literatúra udáva, že pri
< dobrých meteorologických podmienkach má 5 včelstiev šancu doniesť z 1 ha
< porastu líp vysadených v spone 10x10m (t.j. 100 líp) max.20 kg lipového
< medu. Môže si ZO alebo aj sám včelár kúpiť 1 ha pôdy a vysadiť na nej lipy
< (sadenice sú drahé)? treba si uvedomiť, že na tieto lipy budú nalietavať aj
< včely iných včelárov z väčších vzdialeností a vaša šanca na zisk medu bude
< nulová.
< Dobré znášky môže zabezpečiť len prebytok zdrojov nektáru ako je npr.
< repka, ale môže si včelár dovoliť vysiať min. 20 ha?
<
<
<

Ještě pak chybí dodat , že je nutné také platit daně a ta je podle bonity

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ing. Marek Medve <mmcc/=/volny.cz>
> Předmět: RE: zemědělská půda
> Datum: 26.10.2008 21:12:34
> ----------------------------------------
> Zdravím všechny,
>
> Opatrně, ať to nevyjde. Jinak možností je více, ale i tak nemusí vyjít.
> Myšleno jiné zdroje odkupu půdy, resp. pronájmu (před odkupem). Je možno
> kupovat od obcí a měst, od Pozemkového fondu ČR (zde nejdříve pronájem a pak
> možná odkup). Ale vše má své pro a proti. Soukromník nemusí prodat, ani obec
> či město, ale hlavně může šponovat cenu (po výrocích Gandaloviče lidé mají
> představu, že dostanou za zemědělskou půdu 250 Kč/m2). PF ČR zase požaduje
> vlastnictví 10 ha nebo hospodaření na 10 ha (což je pro mnohé
> nerealizovatelné), atd. Ale to je na dlouhé vysvětlování. Pohybuji se kolem
> této problematiky, takže když tak na mail přímo.
>
>        Á propos cena 3 Kč/m2, je dnes snad už jen pohádkou. Resp. je možné
> ji dosáhnout snad jen koupí přes PF ČR. :-) Jinak ceny se mohou pohybovat
> různě, ale ten rozptyl je opravdu větší odhaduji někde mezi 5 - 50 Kč/m2 (u
> té horní hranice se jedná o pozemky označované jako ostatní plocha a nebo u
> obcí či měst). Stavební parcely už jsou úplně někde jinde. :-)
>
>        Hezký nový týden a dobré zazimování všem
>
>               Marek
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of emca
> emca
> Sent: Thursday, October 23, 2008 1:42 PM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: zemědělská půda
>
> Roman (88.101.87.87) --- 23. 10. 2008
> Re: Zemedelska puda (32100) (32103) (32104) (32108)
> Mam jeste otazku k ziskani pudy, respektive k jejimu odkupu. Momentalne mam
> v planu odkoupit pudu od soukrome osoby, ale co kdyz tato osoba ji nebude
> ochotna prodat? Mam jeste nejake jine moznosti?
>
> ----------------------------------------------------------------------------
> ----------------------------------------------------------------------------
> ------------------
> Tedy jiná možnost v této době není,to bylo za socialismu,kdy bylo možno
> lidem vyvlastnit pozemky,byl na to § 50 a byl hojně využíván pro ty,co
> nešlapali v brázdě.Proto také tolik následných restitucí.Ale svitá naděje,po
> posledních volbách do krajů jasně zvítězila soc.dem.celá oranžová.A jak má
> oranžová barva daleko k rudé ? Takže Romane posečkejte chvíli a třeba i ten
> Váš sen se může v budoucnosti splnit.
>
>
>
>

Prodej pře PF má celou řadu úskalí. Jednak pronájem u PF nezakládá předkupní právo (mám vlastní zkušenost). Předkupní právo má také vlastník sousedního pozemku(i nezemědělec), ale pozemek může být větší max o 10% než je jeho pozemek. Pozemkový fond nechává dělat na každý prodej odhad odhadcem takže kromě bonity vám do toho klidně započtou i nějaké stromy a pod. Pokud se nejedná o přednostní prodej tak prodej probíhá v podstatě formou dražby. Navíc se prodává vždy celý pozemek, takže nemůžete koupit je část. Výjimkou jsou případy, kdy na pozemku je stavba zanesená v katastru nemovitostí. Výměna za jiný pozemek, který vlastníte je možná jen pokud jste hospodařící zemědělec.